MĚSTO NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU, zámek A KULTURNÍ PROMENÁDA
STÁTNÍ ZÁMEK NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Původně moravský knížecí hrad získal ve 13. století
charakter gotické pevnosti. Další dostavbu, ze které se
zachovala válcová věž, prováděli ve 2. polovině 14. století
již noví majitelé, páni z Lomnice. Následně hrad vlastnili
páni z Kravař, opět Lomničtí, dále Ctibor Tovačovský,
který zde napsal většinu svých knih, a až se v roce 1563
stali jeho majiteli Žerotínové. Jan st. ze Žerotína přestavěl
hrad v letech 1572-1579 na renesanční zámek. Karel st.
ze Žerotína prodal Náměšť v roce 1628 a odešel do exilu.
V roce 1629 se stali na celé jedno století majiteli panství
Wendenbergové, následovali Enkenvoirtové a Kufštejnové.
Tito majitelé obohatili Náměť o řadu barokních staveb.
Bedřich Vilém Haugwitz koupil Náměšť v roce 1752.
Kromě řady stavebních akcí obohatili Haugwitzové
kulturní, zvláště hudební život, kterého se aktivně účastnila
i řada poddaných. Haugwitzové vlastnili zámek až do
roku 1945, kdy byl zámek zkonfiskován a upraven na letní
sídlo prezidenta republiky Edvarda Beneše. V roce 1950
byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti. Další prostory
byly zpřístupněny až po roce 1989. Zámek byl v roce 2001
prohlášen Národní kulturní památkou. V roce 2025 byly
na zámeckých stropech v prostorách depozitáře odkryty
renesanční malby.
Více informací
www.zamek-namest.cz
Otevírací doba zámku Náměšť nad Oslavou: listopad-březen: zavřeno, duben a říjen: sobota-neděle 9:00 - 15:00, květen, červen a září: úterý-neděle 9:00 - 16:00, červenec-srpen: úterý-neděle 9:00 - 17:00.
KLÁŠTERNÍ MANUFAKTURA (PŘÁDELNA)
Pozdně barokní klášter kapucínů byl postaven v roce 1761.
V jeho centrální části se nalézá kaple vysvěcená v roce 1767
s hrobkou stavitelů kláštera hrabat Haugwitzů. V roce
1784 císař Josef II. klášter zrušil. Následně v opuštěných
objektech hrabě Jindřich Vilém Haugwitz rozjel za pomoci
nizozemských odborníků přádelnu a tkalcovnu. V roce
1804 zde pracovalo až 1300 lidí. Na počátku 19. století byl
pro potřeby továrny přestavěn Zámecký mlýn v podhradí
a další objekty. Již v první čtvrtině 19. století byly dílny
vybaveny teplovodním topením, plynovým osvětlením
a stavy poháněny parními stroji. Textilní stroje byly
nejmodernější zahraniční výroby. Obchodní expozitury
měla v řadě evropských měst a přístavem pro export do
Ameriky byl Terst. Její výrobky dostávaly zlaté medaile
na průmyslových výstavách ve Vídni, Paříži, Lipsku
i Londýně. V době svého maximálního rozvoje v polovině
19. století byla Náměšťská továrna největším vlnařským
podnikem na Moravě. Měla svoji nemocenskou pokladnu
s fondem 60 000 zlatých, vlastní nemocnici a lékárnu.
Příčinou jejího zániku v roce 1867 byla levná doprava
energií po postavení uhelné železnice ze Zastávky do Brna.
Ta byla dokončena v roce 1861 a umožnila podstatné
zlevnění výroby v brněnských textilkách. Dnes jsou
v převážné části bývalého kláštera byty a část slouží pro
výrobu oděvů, která zde byla zavedena v roce 1960.
BAROKNÍ MOST
Barokní most přes řeku Oslavu dal postavit majitel
náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enkenvoirtu
v roce 1737 na místě původního mostu, strženého povodní
v roce 1706. Na návodní straně mostu jsou umístěny tři
pamětní desky věnované jeho zakladateli. Stavbu dokončili
další majitelé panství Kufštejnové. Ti v roce 1744 nechali
most osadit kolekcí 20 barokních soch, která umocňuje
jedinečnost této stavby. Určitou symbolikou jsou 4 sochy
andělů, umístěné na konci zábradlí obou předmostí. Jsou
to archanděl Gabriel, archanděl Michael, archanděl Rafael
a anděl od nebeské brány. Andělé v křesťanské symbolice
představují ochránce a strážce. Jejich rozmístění mělo být
ochranou mostu i jeho uživatelů. Zda měl výběr dalších 16
soch světců nějaký symbolický důvod, nevíme. Autorem
návrhů a snad i modelů těchto soch je Josef Winterhalder
starší. Sám snad z pískovce vytesal 4 anděly a další 4 sochy
světců. Zbývající sochy zhotovil Alexander Jelínek.
Most je dlouhý 74,8 m a široký 8 m. Uprostřed mostu
dosahuje mostovka výšku 6,2 m nad říčním prahem. Most
tvoří 7 klenebních oblouků o nestejné šíři. Středový oblouk
má rozpětí 9,7 metrů. Na opravený most byly osazeny
kopie barokních soch. Opravené originály soch z mostu
jsou uloženy v rozsáhlé gotické síni západního křídla
zámku.
KOSTEL SV. JANA KŘTITELE
Barokní děkanský kostel sv. Jana Křtitele byl postaven
hrabětem Janem Baptistou z Werdenbergu v roce 1639.
Původně na tomto místě stával starý románský kostel. Ten
v roce 1629 spolu s celým městečkem padl za oběť velikému
požáru. Čelní oltář a doprovodné sloupoví je z umělého
mramoru. Barokní andělé jsou z pozlaceného dřeva a jejich
autorství je připisováno Josefu Winterhalderovi staršímu.
Hlavní oltářní obraz znázorňuje křest Krista. Na bočních
stěnách presbytáře je vlevo obraz sv. Jana Nepomuckého,
vpravo Jana Sarkandera. Autorem těchto tří obrazů je
Fridrich Stoll. Obraz na levém bočním oltáři vpředu
představuje Pannu Marii Vítěznou, je dílem Fridricha Stolla
z poloviny 17. století. Na protilehlém oltáři je obraz sv. Anny
Samotřetí od Karla Josefa Aigena z roku 1744. Obraz sv.
Antonína Paduánského na zadním bočním oltáři vlevo je
také dílem Karla Josefa Aigena z 1. poloviny 18. století.
Na protilehlém oltáři vpravo obraz Karla Boromejského
z poloviny 17. stol od Fridricha Stolla. Původní varhany
s 13 rejstříky byly v roce 1961 nahrazeny novými, dvou
manuálovými varhanami. Barevné vitráže oken byly osazeny
v roce 1912. Rustikální výmalba lodě ve dvou barevných
tónech byla provedena sedmdesátých letech 20. století.
V roce 1910 byly do nik v průčelí kostela osazeny sochy
světců, zhotovené v brněnské kamenické dílně architekta
Adolfa Loose. Jsou umělecky téměř bezcenné. Ke zvonu
z roku 1665 o hmotnosti 410 kg přibyly v roce 1993 dva
zvony o hmotnosti 380 kg a 180 kg, které odlila Marie
Tomášková Dytrichová v Brodku u Přerova. Terénní
a povrchové úpravy kolem kostela byly prováděny při
celkové úpravě náměstí v letech 1996–2000.
Prohlídka možná po předchozí domluvě na faře
v sousedství, tel: +420 568 623 955.
FARA A SOUSOŠÍ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Farní úřad byl v Náměšti již před rokem 1345. V roce
1740 začali Kufštejnové na místě původní farní budovy
stavět novou, velice prostornou barokní faru. Celý komplex
i se špitálem sv. Anny (viz Špitál) byl dokončen v roce 1745.
Fara je pohledově nejexponovanější budovou na celém
náměstí. Plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma v nikách vedle
hlavního vstupu do objektu od jsou Josefa Winterhaldera
staršího. Na schodišti uvnitř budovy je polychromované
dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18.
století. V patře jsou umístěny dva obrazy hrabat Kufštejnů
z první poloviny 18. století a z kostela přenesený obraz
Panny Marie Bolestné. Autorství všech tří obrazů je dnes
připisováno Karlu Josefu Aigenovi. Na faře se nalézá také
grafický půdorys areálu fary a jejího zázemí z roku 1785.
Stropy některých místností v patře mají plastické vlysy
s barokními motivy a stěny jednoho sálu jsou vymalovány
ve stylu empíru. Kromě Římskokatolického farního úřadu
je v budově umístěna Základní umělecká škola.
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice nechala na toto
místo postavit v roce 1715 Marie Isabella, manželka
tehdejšího majitele panství, hraběte Jana Filipa
z Werdenbergu. Sousoší vyjadřovalo díkuvzdání za
to, že se Náměšti vyhnula morová epidemie. Je dílem
Antonína Rigy. Původně bylo sousoší ohrazeno kovanou
mříží, odstraněnou při předláždění náměstí v roce 1947.
Při rozsáhlé rekonstrukci celého náměstí, prováděném
v letech 1996–2000, byly původní pískovcové kamenné
stupně nahrazeny žulovými. Za sousoším byla postavena
kamenná kašna. Na stejném místě stávala až do 2. poloviny
20. století secesní litinová kašna. Kamenická a zlatnická
oprava sousoší byla dokončena v roce 2005.
KAPLE SV. ANNY VE ŠPITÁLKU
Barokní kaple sv. Anny tvoří centrální část souboru budov
špitálu sv. Anny, který je v místě nazýván „Špitálek“. Celý
objekt byl postaven v letech 1743–1745 jako domov pro
přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství. Na
dvoudílném hlavním oltáři centrální kaple je umístěn
obraz sv. Anny vyučující Pannu Marii od Josefa Aigena.
Po stranách na předsunutých soklech jsou plastiky sv.
Šebestiána a sv. Rocha, v nástavci oltáře je symbol Ducha
svatého s andílky, díla Josefa Winterhaldera staršího.
Na bocích jsou umístěny obrazy sv. Jana Sarkandera,
orodujícího za stavitele celého areálu, hrabata Kufštejny,
a na protilehlé straně sv. Františka Xaverského. Jsou dílem
Karla Josefa Aigena. Špitál zřídili majitelé panství hrabata
Kufštejnové pro 6 žen a 6 mužů. Zakladateli špitálu bylo
přesně určeno, jak budou špitálníci materiálně zajištěni.
Haugwitzové v roce 1758 rozšířili nadaci o dalších 10
mužů a 2 ženy a v roce 1770 o dalších 12 osob. Ve Špitálku
bylo tedy postaráno o 36 přestárlých. Špitálníci zde žili
ještě po roce 1945.V současné době je objekt ve správě
Městského kulturního střediska. Kaple se využívá pro
komorní koncerty a menší divadelní formy.
Komplex čtyř domů čp. 111 až 114 na Žerotínově ulici
naproti špitálu sv. Anny byl postaven v roce 1736 hrabětem
Adriánem z Enkenvoirtu. Na spojnici domů čp. 112 a čp.
113 je umístěna deska s textem „Tito 4 domi sau z gruntu
vistavene od J.E. pana, pana Václava Adriana S.R.R.
hrabiete z Enkenwirtu a Nämniesti J.C.M. komorniho
a skutečne teini radi.“ Přestavbami byl barokní vzhled
těchto domů zcela smazán.
Prohlídka možná po předchozím ohlášení v MěKS, tel. 568 620 493.HROBKA HAUGWITZŮ
Roku 1752 koupili náměšťské panství Haugwitzové. Svoje
zesnulé zprvu pochovávali do hrobky pod děkanským
kostelem sv. Jana Křtitele. Po postavení kapucínského
kláštera v roce 1768 byly jejich ostatky přeneseny do jeho
kaple v dnešní Zámecké ulici. Císař Josef II. klášter zrušil
a ostatky se stěhovaly do jinošovského kostela. Po přenesení
hřbitova v Náměšti do současné lokality si Haugwitzové
postavili v jeho sousedství i vlastní hrobku.
Empírový objekt o velikosti 15 m x 15 m byl postaven
podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusera
v letech 1822–1825. Empírový sloh, ve kterém se u nás
stavělo přibližně v letech 1800–1850, se silně inspiroval
řeckou, a hlavně římskou antikou. Vliv antiky je zřetelný na
řasení oděvu sousoší piet, umístěných ve dvou protilehlých
okenních vitrážích, na krásném, klasickém tvaru jejich
rukou i celých paží. Antický odkaz podtrhují olivové věnce
na jejich hlavách. Klasický je i použitý materiál – mramor.
Skulptury jsou dílem vídeňského sochaře Josefa Kliebera.
Na opravě celého objektu, prováděném v posledních
dvou desetiletích 20. století, se finančně podílel jeden
z příslušníků hraběcího rodu, Karel Antonín Haugwitz.
Ten zde byl jako poslední v roce 1995 také pohřben.
Prohlídka možná po předchozí domluvě v MěKS,
tel: +420 568 620 493STARÁ RADNICE
Stará radnice je původně renesanční měšťanský dům,
který vznikl přestavbou staršího gotického domu.
Na radnici byl upraven v roce 1645. Budova má
nepravidelné horizontální členění podlaží. V přízemí do
ulice jsou dva bývalé „krámky“ s valenou klenbou, kdysi
propojené křížovou chodbou. Dvě další místnosti v přízemí
jsou rovněž zaklenuté. Při větší opravě v roce 1934 bylo
obnoveno sgrafito na venkovních omítkách s naznačením
dříve zazděného bočního vstupu. Nad čelním vstupem
se nalézá městský znak a na průčelí budovy jsou osazeny
pamětní desky věnované obětem obou světových válek.
V současnosti je v budově umístěno Městské kulturní
středisko a jeho informační centrum, dále pamětní síně
fotografa Ondřeje Knolla a knihtiskaře Viléma Papírníka.
Část objektu užívá Základní umělecká škola.
MĚŠŤANSKÝ DŮM
Renesanční dům U bílého koníčka, č.p. 63 na Masarykově náměstí byl původně zájezdním hostincem vedle městské brány, zvané vrata, při vjezdu od Třebíče. Sklepení jsou zaklenuta kamennou valenou klenbou. Zachované jsou klenby v přízemí. Původně samostatně stojící dům měl bohatě členěné obě štítové zdi. Dosud je zachována větší část jihozápadní stěny. Při opravě v roce 1961 byly v podstatě zničeny interiéry. Na uliční stěně byla z převážné části odstraněna kamenná ostění vitráží a vstupů. Zachován zůstal tzv. „maskaron“ (kamenná hlava) nad vstupem z náměstí. Nad ním je osazeno domovní znamení, bílý koníček, asi replika renesanční kovářské práce neznámého stáří. Dvoupodlažní měšťanský dům byl postaven kolem roku 1600. Dům je zapsán v seznamu státních památek.
SCHULZOVY FILTRY
Kanalizační čistírna v Náměšti nad Oslavou byla postavena v letech 1957 – 1958 s kapacitou pro 5 000 ekvivalentních obyvatel s průměrným denním přítokem 10,40l/s. Je to mechanicko – biologická čistírna. Schulzovy biofiltry s dosazovací nádrží, které tvoří ojediněnou technickou a kulturní památku.
ZÁMECKÁ OBORA
Obora zaujímající plochu mezi Kralicemi a Náměští s chovem daňčí zvěře. Přístupná pouze v červenci a srpnu pro pěší a cyklisty.
Doporučujeme také navštívit:
100 m – Zimní stadion – veřejné bruslení (každé út, pá, ne), hokej
100 m – Hřiště s umělým povrchem – házená, fotbal, volejbal, basketball
150 m – Fotbalový stadion – fotbal (2 skvělé travnaté hrací plochy včetně zázemí)
200 m – Skatepark – Freestyle BMX, Skateboarding a In-line bruslení
500 m – Areál Hájek:
tenisové kurty – 3x antukový kurt/možnost využití služeb osobního trenéra
beach volejbal – nově vybudované beach volejbalové hřiště se zázemím
petanque – 2 hřiště ZDARMA
dětské hřiště – pro nejmenší je v blízkosti areálu krásné hřiště se spoustou atrakcí
